|
|
Optimalizace nové mikrometody izolace DNA z potravin
Surá, Tereza ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na optimalizaci mikrometody izolace DNA v kvalitě vhodné pro polymerázovou řetězovou reakci (PCR) pomocí magnetických mikročástic z potravin rostlinného původu. Pro analýzu byla vybrána červená řepa (čerstvá, mražená, sušená, sterilovaná) a potravinové výrobky obsahující červenou řepu. Byly porovnávány a optimalizovány různé způsoby zpracování homogenátů. Homogenáty byly připraveny v lyzačním pufru s cetyltrimethylamonium bromidem (CTAB) s různým množstvím NaCl bez a s přídavkem organického extrakčního činidla chloroform-oktanolu a isopropanolu. Mikroizolace DNA byla provedena pomocí magnetických částic P(GMA). Byla testována koncentrace NaCl a polyethylenglykolu (PEG) 6000 v separačních směsích. Byl porovnáván vliv na výtěžek a čistotu izolované DNA a navržen optimální poměr množství NaCl v CTAB pufru a koncentrace PEG 6000 v separační směsi. Optimální separační směs pro izolaci DNA z červené řepy byla aplikována na potravinové výrobky obsahující červenou řepu. Amplifikovatelnost DNA byla testována v konvenční PCR, kde byly použity specifické primery pro rostlinnou DNA. Produkty PCR o velikosti asi 700 bp byly detegovány pomocí agarózové gelové elektroforézy.
|
|
|
Využití kompozitních mouk pro přípravu běžného pečiva
UHLÍŘOVÁ, Lenka
Tématem diplomové práce je využití kompozitních mouk pro přípravu běžného pečiva. Použity byly alternativní mouky z výlisků tří druhů olejnin (len setý, konopí seté, ostropestřec mariánský) a červené řepy.První část práce je věnována teoretické části, která nabízí obecný přehled týkající se běžného pečiva z hlediska legislativy, běžně používaných surovin a technologie výroby. Dále pak jsou popisovány plodiny, ze kterých byla zpracována kompozitní mouka. Druhá část práce je zaměřena na praktickou část, která je zpracována na zá-kladě zhotovení pekařského pokusu s využitím obohacujících kompozitních mouk. Bylo vyrobeno 10 druhů bulek s 10% substitucí pšeničné mouky různými varianta-mi kompozitních mouk.
|
|
|
Zpracování nálevu z kysaného zelí s cílem zvýšení stability a spotřebitelské přijatelnosti produktu
Kohoutová, Lenka ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin.
|
|
|
Optimalizace nové mikrometody izolace DNA z potravin
Surá, Tereza ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na optimalizaci mikrometody izolace DNA v kvalitě vhodné pro polymerázovou řetězovou reakci (PCR) pomocí magnetických mikročástic z potravin rostlinného původu. Pro analýzu byla vybrána červená řepa (čerstvá, mražená, sušená, sterilovaná) a potravinové výrobky obsahující červenou řepu. Byly porovnávány a optimalizovány různé způsoby zpracování homogenátů. Homogenáty byly připraveny v lyzačním pufru s cetyltrimethylamonium bromidem (CTAB) s různým množstvím NaCl bez a s přídavkem organického extrakčního činidla chloroform-oktanolu a isopropanolu. Mikroizolace DNA byla provedena pomocí magnetických částic P(GMA). Byla testována koncentrace NaCl a polyethylenglykolu (PEG) 6000 v separačních směsích. Byl porovnáván vliv na výtěžek a čistotu izolované DNA a navržen optimální poměr množství NaCl v CTAB pufru a koncentrace PEG 6000 v separační směsi. Optimální separační směs pro izolaci DNA z červené řepy byla aplikována na potravinové výrobky obsahující červenou řepu. Amplifikovatelnost DNA byla testována v konvenční PCR, kde byly použity specifické primery pro rostlinnou DNA. Produkty PCR o velikosti asi 700 bp byly detegovány pomocí agarózové gelové elektroforézy.
|
|
|
Zjednodušené zpracování půdy při pěstování zeleniny
Gazdík, Filip
Bakalářská práce byla zaměřená na problematiku a porovnání systémů zjednodušeného zpracování půdy při pěstování zahradnických plodin na orné půdě. Cílem pokusu bylo zhodnocení míry zaplevelení, určení spektra plevelů a porovnání výnosu a kvality produkce červené řepy (Beta vulgaris L. var. conditiva), odrůdy 'Bona'. Pokus byl založen v Dolné Strehové, na Slovensku, na ploše 120 m2 s rozdělením na 3 orané a 3 neorané parcely. Na ošetřování pokusu nebyly použity žádné herbicidy. Výsledkem pokusu byla výrazně vyšší úroda při orebném zpracování půdy, úroda dopěstována bezorebně obsahovala vyšší obsah prvků (K, Ca, P). Spektrum plevelů bylo v obou variantách podobné, ale bezorebné zpracování půdy vykazovalo vyšší stupeň zaplevelení.
|
|
|
Mléčné kvašení červené řepy
Pavloušková, Eva
Tato bakalářská práce na téma "Mléčné kvašení červené řepy" byla zpracována na Zahradnické fakultě v Lednici v letech 2012 - 2014. Teoretická část práce zahrnuje charakteristiku červené řepy a mléčného kvašení. Praktická část práce je zaměřena na osm vytvořených nápojů s podíly šťávy kvašené červené řepy a dalších zeleninových a ovocných složek. U vytvořených kvašených a kombinovaných nápojů byla provedena analýza látkového složení podle rozpustné sušiny, titračních kyselin a obsahu chloridů a senzorické hodnocení. Na základě výsledků bylo zhodnoceno, že šťáva z mléčně kvašené červené řepy a její využití v nápojích je další vhodnou možností technologického zpracování červené řepy.
|
host ::
RSS.